Description
ETIOPIE – Djimmah Jasmine
Obecný popis:
Tato zrna pochází z oblasti Jimma nacházející se v jihozápadní části Etiopie, v oblasti známé coby rodiště kávovníku.
Zemědělské metody v této oblasti zůstávají tradiční a většina farmářů tak často hospodaří na méně než 5 ha, někteří rozsah své farmy vyjadřují mnohdy spíše podle počtu kávovníků nežli dle rozlohy. Kávovníky jsou zde z velké části meziplodinami a většina farem je standardně organická. Farmáři v oblasti Jimna obvykle prakticky nevyužívají hnojiva. Většina prací se provádí výhradně ručně a vzhledem na velikost pozemků vesměs vlastníky kávovníků a jejich rodinou.
Sklizená káva je následně dodávána do stanice, kde se třešně dále třídí a zpracovávají. Zpracovaná zrna se suší na afrických postelích po dobu 10 – 15 dní, dokud obsah zbytkové vlhkosti neklesne na 12%.
Základní informace:
ZEMĚ PŮVODU: | Etiopie |
REGION: | Jimma, Illubabor a Kaffa |
FARMA: | Drobní farmáři |
FARMÁŘ: | Drobní pěstitelé |
NADMOŘSKÁ VÝŠKA | 1.500 – 1.800 m n.m. |
ODRŮDA: | Coffea Arabica – Heirloom (původní odrůdy) |
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ: | natural |
SKLIZEŇ: | Listopad – leden |
Chuťový a aroma potenciál:
AROMA: | Jasmín, červené ovoce |
CHUŤ: | Jasmín, broskev, hnědý cukr, med |
Doplňující informace:
Ethiopian Landrace (Heirloom) – jde o místní původní odrůdy vyvinuté v průběhu času díky adaptaci na své přirozené podnebí. Tyto odrůdy ve většině případů pochází z lesů a obecně jsou spojené s nižšími výnosy, ale vysokou kvalitou nápoje v šálku.
Natural / Suchý proces
Je považován za prvotní proces zpracování kávovníkových zrn s původem v Etiopii. Sklizeň musí začít v době největší zralosti kávovníkových třešní, přičemž proces sušení je nutné zahájit v den sběru, aby nedošlo k riziku tvorby plísní.
Způsob: na slunci se suší celé kávovníkové třešně uložené na zemi nebo na afrických postelích, v tenkých vrstvách, plody se pravidelně obrací a prohrabávají, aby nedošlo ke vzniku hnilobných procesů. Na noc jsou shrabány na hromadu a zakryty plachtami, aby bylo zabráněno absorpci vlhkosti nebo zvlhnutí deštěm. Po dokončení procesu sušení jsou kávovníková zrna mechanicky zbavena usušené dužiny a pergamina.
Doba sušení: 10 – 25 dnů, ideální je docílení usušení na plném slunci během cca 15 dnů.
Výhody: jde o nejvíce ekologický a ekonomický způsob zpracování kávovníkových zrn, při tomto způsobu zpracování není spotřebována žádná voda. Některá suchou cestou zpracovaná zrna si udrží déle své aromatické kvality než zrna zpracovaná mokrou cestou.
Nevýhody: větší riziko vzniku hnilobných procesů při nedostatečném „obracení“ kávovníkových zrn nebo v případě, že proces sušení není zahájen včas. Pokud sušení trvá příliš dlouho nebo je nerovnoměrné, mohou plody nabrat vinnou a někdy i znatelně žluklou chuť. Delší doba potřebná pro sušení celých třešní vyžaduje více práce potřebné k opakovanému obracení a prohrabávání třešní.
Vliv na chuť: tento proces dodá kávě sladší, plnější tělo a širokou škálu chuťových složek, minerály a cukry obsažené v dužině se mají možnost během celého procesu sušení vstřebávat do zrna.